top of page

Daňová opatření pro firmy, organizace a podnikatele


DAŇOVÁ OPATŘENÍ: Platná daňová opatření jsou upravena buď zákony anebo na úrovni rozhodnutí vyhlášených ve Finančních zpravodajích. Jedná se zejména o následující opatření:

a. přerušení evidence tržeb od 27. 3. 2020 (zákon č. 137/2020)

b. odložení plateb záloh, resp. odpuštění minimálních záloh na důchodové a zdravotní pojištění pro OSVČ

c. prominutí zálohy na daň z příjmu splatné k 15. 6. 2020

d. prominutí sankce za pozdní podání a úhradu daně z nabytí nemovitých věcí v období od 31. 3. do 31. 7. 2020

e. prominutí pokuty za opožděné podání daňového přiznání nebo vyúčtování za zdaňovací období roku 2019 (musí být podáno nejpozději do 1. 7. 2020)

f. prominutí úroku za opožděnou úhradu daně z příjmu za zdaňovací období roku 2019 (úhrada musí být provedena nejpozději do 1. 7. 2020)

g. prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení v období od 1. 3. do 31. 7. 2020

h. prominutí úroku za opožděnou úhradu dubnové a červencové zálohy na daň silniční (úhrada musí být provedena do 15. 10. 2020)

i. prominutí DPH u bezúplatných dodání specifikovaného zboží, zejména roušek, sterilizátorů, dezinfekčních prostředků, ventilátorů, ochranných oděvů apod.

Pokud jde o další opatření jako zrušení daně z nabytí nemovitých věcí či zpětné uplatnění daňové ztráty za rok 2020, Ministerstvo financí zatím nepředložilo vládě konkrétní návrh.

KOMPENZAČNÍ BONUS PRO OSVČ

Byl přijat zákon č. 159/2020 o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 (dne 14. 4. 2020 byl vyhlášen ve Sbírce zákonů).

Na stránkách Finanční správy je zveřejněna jednoduchá žádost o kompenzační bonus a lze ji zasílat příslušným finančním úřadům prostřednictvím datové schránky či e-mailu. Žádost o kompenzační bonus lze podat nejpozději do 60 dnů od skončení bonusového období (zatím 30.4.2020).

Výše kompenzačního bonusu činí 500 Kč/den a lze jej v tuto chvíli žádat za období od 12. 3. do 30. 4. 2020 (celkem tedy 25 000 Kč).

Nárok na kompenzační bonus má OSVČ, která nemohla svou samostatnou výdělečnou činnost zcela nebo zčásti vykonávat nad míru obvyklou v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření, a to zejména z důvodů i) nutnosti uzavřít provozovnu nebo omezit její provoz, (ii) karantény OSVČ nebo jejího zaměstnance, (iii) péče o dítě v případě OSVČ nebo jejího zaměstnance, (iv) omezení poptávky po výrobcích, službách nebo jiných výstupech samostatné výdělečné činnosti, anebo (v) omezení či ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro výkon samostatné výdělečné činnosti.

Kompenzační bonus nelze pobírat současně s podporou v nezaměstnanosti. Kompenzační bonus nepodléhá zdanění, insolvenci či exekuci.

Splnění zákonných podmínek pro nárok na kompenzační bonus potvrzuje OSVČ svým čestným prohlášením, které je součástí žádosti (doklady prokazující nárok na bonus bude nutno doložit až při případné následné kontrole).

OŠETŘOVNÉ PRO OSVČ

Součástí zákona o kompenzačním bonusu (viz výše) je také osvobození "ošetřovného" pro OSVČ ve výši 424 Kč/den od daně z příjmů fyzických osob.

PODPORA ZAMĚSTNANOSTI ANTIVIRUS

Programu Antivirus byl věnován přehled, který jsme rozesílali dne 3. 4. 2020. Je již možné žádat o kompenzaci náhrad mezd za březen 2020, žádost je zveřejněna na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Je zde zveřejněno video, jak správně vyplnit žádost o kompenzaci. Rovněž zde naleznete podrobný manuál v českém i anglickém jazyce.

Ze strany MPSV byly k tomuto programu doplněny dvě důležité informace, a sice:

- maximální výše příspěvku (39 resp. 29 tis. Kč měsíčně na jednoho zaměstnance) se nekrátí úměrně délce trvání překážek v práci;

- pokud zaměstnavatel poskytuje náhradu mzdy vyšší, než je minimum podle zákoníku práce, tak se výše příspěvku odvíjí od výše skutečně poskytované náhrady mzdy.

Zákonem č. 161/2020 o některých úpravách v oblasti zaměstnanosti v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 byla přijata úprava, podle které žadatel o kompenzaci v programu Antivirus nemusí předkládat potvrzení o bezdlužnosti.

V této souvislosti zároveň upozorňujeme, že žádá-li zaměstnavatel o podporu státu na náhradu mezd v programu Antivirus, musí při podání žádosti prohlásit, že se vzdává práva domáhat se případné náhrady škody v souvislosti s poskytováním náhrad mzdy svým zaměstnancům, která mu vládními opatřeními proti šíření koronaviru vznikly.

PROJEDNÁVÁNO V SENÁTU

Dnešního dne (16. 4. 2020) projednává Senát některé další návrhy zákonů schválené Poslaneckou sněmovnou dne 8. a 9. 4. 2020. Jedná se zejména o návrhy zákonů v těchto oblastech:

Oblast soudních, správních a jiných řízení

a) prominutí zmeškání lhůt v občanském soudním řízení, ve správním soudnictví, v řízení o výkonu rozhodnutí a exekučním řízení, v insolvenčním řízení, pokud tuto lhůtu zmeškal účastník (jeho zástupce) z omluvitelného důvodu spočívajícího v mimořádném opatření při epidemii;

b) prominutí zmeškání lhůty pro podání ústavní stížnosti, pokud ji navrhovatel podal opožděně v důsledku omezení plynoucích z mimořádných opatření při epidemii;

c) navrácení lhůty v trestním řízení, pokud lhůta byla zmeškána v důsledku omezení plynoucích z mimořádných opatření při epidemii;

d) nebude přihlíženo k věřitelským insolvenčním návrhům podaným do 31. 8. 2020;

e) dlužník, který je v úpadku, není povinen na sebe podat insolvenční návrh do uplynutí 6 měsíců od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii (nejpozději do 31.12.2020).

Opatření ve vztahu k právnickým osobám (zejm. obchodním korporacím)

a) prodloužení lhůty k projednání řádné účetní závěrky společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti a družstva;

b) prodloužení funkčního období členů volených orgánů právnické osoby;

c) orgán právnické osoby může rozhodovat mimo zasedání (tzv. rozhodování per rollam) i tehdy, nepřipouští-li to zakladatelské právní jednání.

Oblast nájemních vztahů

a) omezení práva pronajímatele jednostranně ukončit nájem pouze z důvodu prodlení nájemce s placením nájemného; tato zvláštní úprava je rozpracována ve dvou zákonech a dopadá jak na nájem bytu/domu, tak i na nájem prostor sloužících podnikání.

Oblast cestovního ruchu

a) pro cestovní kanceláře odložení povinnosti vrátit platby uhrazené zákazníkem za zájezd, resp. právo cestovní kanceláře namísto vrácení plateb vystavit poukaz na zájezd.

Oblast úvěrů

a) právo dlužníka (úvěrovaného) požádat o odložení splátek úvěru do 31. 10. 2020; má se vztahovat na úvěry čerpané před 26. 3. 2020 na nabytí, vypořádání, rekonstrukce či výstavbu nemovitých věcí, úvěry ze stavebního spoření, úvěry na úhradu za převod družstevního podílu apod.

SENÁTEM SCHVÁLENO 20.4.2020:

i. Zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a exekučního řádu

Tento zákon přináší změny v následujících oblastech:

a) Soudní a jiná řízení. V soudních, správních a dalších řízení (výkon rozhodnutí, exekuce, insolvence) soud promine zmeškání lhůty (navrátí lhůtu v trestním řízení), pokud lhůtu k provedení úkonu zmeškal účastník nebo jeho zástupce z omluvitelného důvodu spočívajícího v mimořádném opatření při epidemii, které účastníkovi nebo jeho zástupci znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo úkon učinit, a to i v případech, kde to zákon jinak vylučuje. Návrh na prominutí zmeškání lhůty je potřeba podat do 15 dnů (občanské soudní řízení) / do 2 týdnů (správní soudnictví) / do 7 dnů (výkon rozhodnutí, insolvence) / do 15 dnů (exekuční řízení) / do 3 dnů (trestní řízení) od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření, z něhož plynulo omezení znemožňující nebo podstatně ztěžující učinění úkonu, a je třeba s ním spojit i zmeškaný úkon. Zmeškalli žalovaný z výše popsaných důvodů lhůtu pro vyjádření k žalobě a z toho důvodu byl vydán rozsudek pro uznání, soud na návrh žalovaného tento rozsudek zruší.

b) Řízení u Ústavního soudu. V řízení o ústavní stížnosti bude prominuto zmeškání lhůty pro její podání, pokud ji navrhovatel podal opožděně v důsledku omezení plynoucích z mimořádných opatření při epidemii, která mu znemožňovala nebo podstatně ztěžovala stížnost podat. Ústavní stížnost je třeba podat do 15 dnů od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření a je s ní potřeba spojit i odůvodněnou žádost o prominutí zmeškání lhůty.

c) Insolvenční řízení. V insolvenčním řízení se na dobu 6 měsíců od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii, nejpozději do 31. 12. 2020, odkládá povinnost dlužníka podat na sebe insolvenční návrh v případě úpadku. To neplatí, pokud úpadek nastal již před přijetím mimořádného opatření při epidemii, nebo pokud úpadek nebyl převážně způsoben v důsledku okolnosti související s mimořádným opatřením při epidemii, která by dlužníku znemožňovala nebo podstatně ztěžovala plnit své peněžité závazky.

d) Insolvenční řízení. V insolvenčním řízení v době ode dne účinnosti zákona do 31. 8. 2020 nebude přihlíženo k věřitelským insolvenčním návrhům. Věřitel bude muset po 31. 8. 2020 podat nový insolvenční návrh.

e) Oddlužení. Soud může v oddlužení plněním splátkového kalendáře přiznat dlužníku osvobození od placení zbytku pohledávek, i pokud nebylo dosaženo 30% uspokojení, pokud dlužník prokáže, že k uspokojení nedošlo v důsledku okolností, které nezavinil (okolnosti, ke kterým došlo v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatření při epidemii).

f) Mimořádné moratorium. Do 31. 8. 2020 může dlužník, který je podnikatelem, a který nebyl v úpadku ke dni 12. 3. 2020, podat u insolvenčního soudu návrh na mimořádné moratorium, které umožní podnikateli překonat nepříznivou finanční situace. Po dobu mimořádného moratoria je dočasně omezena možnost realizace zajištění či zahájení exekuce.

g) Exekuce prodejem movitých/nemovitých věcí. Do 30. 6. 2020 soud nebude provádět exekuce (výkon rozhodnutí) prodejem movitých a nemovitých věcí. U nemovitých věcí však pouze u těch, ve kterých má povinný místo trvalého pobytu. Prodej movitých a nemovitých věcí se však provede, pokud jsou vymáhány pohledávky výživného a pohledávky na náhrady újmy způsobené ublížením na zdraví nebo úmyslnými trestnými činy. Dále se prodej provede, pokud to navrhne povinný.

h) Přikázání pohledávky z účtu v exekuci. Od účinnosti zákona do 31. 12. 2020 nemůže být provedena exekuce přikázáním pohledávky z účtu do částky 4násobku životního minima jednotlivce.

i) Prodlení. Dostane-li se dlužník do prodlení se splněním peněžitého dluhu v důsledku omezení plynoucích z mimořádného opatření, může věřitel po dlužníkovi požadovat pouze zákonné úroky z prodlení (žádné jiné sjednané sankce, např. smluvní pokutu, požadovat nelze). Toto omezení platí do 30. 6. 2020.

j) Právnické osoby. Na dobu trvání mimořádného opatření při epidemii, v jehož důsledku je znemožněno nebo podstatně znesnadněno konání zasedání právnické osoby, nejdéle však do 31. 12. 2020, platí tato opatření:

  • • prodloužení lhůty k projednání řádné účetní závěrky společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti a družstva do 3 měsíců po skončení mimořádného opatření při epidemii, nejpozději 31. 12. 2020;

  • • prodloužení funkčního období členů volených orgánů právnické osoby do uplynutí 3 měsíců ode dne následujícího po dni skončení mimořádného opatření při epidemii, s výjimkou, pokud by daný člen s prodloužením nesouhlasil; neklesne-li počet členů pod polovinu může orgán v takovém případě jmenovat náhradního člena, a to i tehdy, není-li to zakladatelským právním jednáním připuštěno;

  • • orgán právnické osoby může rozhodovat mimo zasedání (tzv. rozhodování per rollam) i tehdy, nepřipouští-li to zakladatelské právní jednání.

ii. Zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 na odvětví cestovního ruchu

Tento zákon se uplatní na zájezdy s termínem zahájení od 20. 2. 2020 do 31. 8. 2020.

Pořadatel zájezdu je oprávněn u výše uvedených zájezdů odložit vrácení platby uhrazené zákazníkem za zájezd v důsledku odstoupení zákazníka od smlouvy o zájezdu. Pořadatel v takovém případě vystaví zákazníkovi písemný poukaz na zájezd nejméně v hodnotě všech uhrazených plateb. Poukaz je platný nejméně do 31. 8. 2021. Poukaz musí být zajištěn pro případ úpadku pořadatele (pojištění pro případ úpadku).

Odmítnout poukaz na zájezd mohou tyto osoby: osoba se zdravotním postižením, osoba v evidence ÚP, osoba těhotná, osoba čerpající mateřskou nebo rodičovskou dovolenou, osamělý rodič nebo osoba starší 65 let. V takovém případě pořadatel vrátí uhrazené platby.

Zákazník může po dobu platnosti poukazu požádat pořadatele o nabídku náhradního zájezdu. Náhradní zájezd musí být nabídnut ve stejné nebo vyšší jakosti, jaká byla sjednána v původní smlouvě o zájezdu. Je-li navrhovaný náhradní zájezd stejné jakosti, nesmí pořadatel požadovat nad rámec poukazu na zájezd doplacení rozdílu. Pořadatel může požadovat doplacení rozdílu v ceně pouze u zájezdu vyšší jakosti, pokud současně nabídnul zákazníkovi zájezd stejné jakosti a zákazník takové nabídky nevyužil.

V případě, že se zákazník a pořadatel dohodnou na náhradním zájezdu, bude poukaz využit k úhradě ceny náhradního zájezdu. V případě, že zákazník nepožádá o náhradní zájezd nebo nevyužije nabídky pořadatel k uzavření smlouvy o zájezdu, je pořadatel povinen zákazníkovi vrátit veškeré uhrazené platby, a to nejpozději do 14. 9. 2020. V případě, že pořadatel nenabídne zákazníkovi náhradní zájezd do 30 dnů ode dne, kdy zákazník požádá, je pořadatel povinen vrátit uhrazené platby zákazníkovi.

Upozorňujeme, že výše uvedenou úpravou není dotčeno právo pořadatele na zaplacení odstupného. Zákazník má právo odstoupit od smlouvy před zahájením zájezdu vždy, bez povinnosti platit odstupné však pouze tehdy, pokud v místě určení cesty nebo pobytu nebo jeho bezprostředním okolí nastaly nevyhnutelné a mimořádné okolnosti, které mají významný dopad na poskytování zájezdu nebo přepravu do místa pobytu.

V případě, že bylo zákazníkem zaplaceno odstupné, může zákazník požádat pořadatele o vydání poukazu na zájezd v hodnotě nejméně 10% zaplaceného odstupného. Platnost tohoto poukazu je 12 měsíců od dne jeho vydání.

iii. Zákon o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19

Zákon se použije na spotřebitelské a podnikatelské úvěry sjednané a čerpané před 26. březnem 2020, a dále na hypoteční úvěry, účelové úvěry (nabytí, vypořádání práv k nemovitosti, výstavba nemovitosti, změna stavby, úhrada za převod družstevního podílu v bytovém družstvu), úvěry ze stavebního spoření sjednané před 26. březnem 2020, i pokud byly čerpány po tomto datu.

Dlužník, který je spotřebitelem, nemusí po dobu do 31. 10. 2020 splácet jistinu ani úroky z úvěru. Dlužník, který je podnikatelem, nemusí do 31. 10. 2020 splácet jistinu, ale je povinen platit úroky.

Dlužník, který je spotřebitelem, bude muset za dobu, kdy bylo splácení odloženo, zaplatit věřiteli úrok maximálně ve výši repo sazby vyhlášení ČNB zvýšené o 8 procentních bodů (aktuálně 9 %). Dlužník tedy není povinen za tuto dobu platit úrok vyšší, pokud byl sjednán.

Dlužník, který je podnikatelem, platí úrok, který byl sjednán. Dlužník, který chce využít možnosti odložení splátek, musí tuto skutečnost věřiteli oznámit, nenastává tedy automaticky.

Splátky není možné odložit, pokud je dlužník k 26. 3. 2020 v prodlení s plněním dluhu delším než 30 dnů.

NÁHRADA ŠKODY VŮČI STÁTU

Velmi diskutovanou otázkou je otázka nároku na náhradu škody vůči státu, a to v souvislosti se změnou právního režimu omezujících opatření přijatých v souvislosti s epidemií COVID-19.

Jistě jste zaznamenali, že Česká republika prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví ČR pokračuje v omezeních, jež nadále přijímá formou mimořádných opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Dříve Česká republika přijímala omezení prostřednictvím Vlády ČR formou krizových opatření podle krizového zákona. V krizovém zákoně byla výslovně uvedena možnost požadovat po státu náhradu škody, která byla takovými krizovými opatřeními způsobena. Zákon o ochraně veřejného zdraví již takové ustanovení výslovně neobsahuje.

Je změnou právního režimu vyloučena možnost požadovat po státu náhradu škod? Z našeho pohledu není taková možnost vyloučena a předpokládáme, že ze strany státu nebude možné se odpovědnosti za škodu zcela zprostit. Na otázku, v jakém rozsahu bude stát vzniklé škody nahrazovat, odpoví spolehlivě pravděpodobně až soudní praxe.

Pokud se cítíte být omezujícími opatřenými přijatými státem poškozeni, určitě doporučujeme veškeré škody pečlivě zaznamenat a zdokumentovat. Jaké informace/podklady bude potřeba pro uplatnění nároku uchovat?

a) datum (období) vzniku škody

b) výše škody (alespoň orientační) a její vyčíslení

c) datum zjištění škody

d) jaké omezující opatření státu způsobilo vznik škody

e) doklady prokazující vzniklou škodu

f) opatření, která byla z Vaší strany přijata k minimalizaci škody

g) plnění, která jste přijali od státu za účelem kompenzace vzniklé škody

Rádi Vám budeme nápomocni s uplatněním Vašeho nároku, proto se na nás neváhejte obrátit. Pro jakékoliv bližší informace jsme Vám i nadále k dispozici.

Advokátní kancelář Jehne, Vodák

JUDr. Robert Jehne

JUDr. Ondřej Vodák tel.

777 254 994,

info@jehnevodak.cz ,fladr@jehnevodak.cz

9 zobrazení0 komentářů

Související příspěvky

Zobrazit vše

Comments


bottom of page